• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Když se řekne kubismus, většině se vybaví obrazy Picassa nebo Braquea. Málokdo ale ví, že Praha je jediným městem na světě, kde kubismus přežil jako svébytný architektonický styl. Dům U Černé Matky Boží, postavený podle návrhu Josefa Gočára v letech 1911–1912, je jeho nejčistším příkladem. Pokud ho chcete skutečně pochopit, neprohlížejte si jen fasádu – důležité jsou detaily, které na první pohled splývají s okolím.

Uvnitř se nachází muzeum kubismu, ale i fungující kavárna. Pokud chcete zažít atmosféru počátku 20. století, objednejte si kávu v přízemí. Sedněte si k oknu a pozorujte hru světla na kubistických mřížích zábradlí. Právě tady si uvědomíte, že kubismus není jen o geometrii, ale o vztahu mezi prostorem a světlem. Pozor ale na jednu věc: v kavárně se neplatí hotově u stolu, ale u pultu. Tento detail překvapí mnoho turistů, kteří pak zmateně hledají obsluhu.

Jak se vyhnout nejčastějším omylům při návštěvě Největší chybou je věnovat domu jen pět minut. Kubistická architektura potřebuje čas – projděte si každé patro, zastavte se u každého okna a prohlédněte si původní nábytek, který je součástí expozice. Většina návštěvníků se zaměří na exponáty a přehlédne, že samotné interiéry, včetně dveří a klik, jsou navrženy v kubistickém stylu. Pokud vás zajímá souvislost s jinými stavbami, srovnejte tento dům s funkcionalistickou vilou na nedalekém nábřeží – rozdíl mezi organickým kubismem a strohým funkcionalismem je pak zřejmý na první pohled.

Jak číst pasáže a nenechat se zmást Prvním a nejčastějším omylem je představa, že každá pasáž je otevřená 24 hodin denně. Mnohé z nich se totiž večer zamykají, takže pokud si naplánujete procházku po setmění, můžete narazit na zavřené mříže. Předem si proto ověřte otevírací dobu – obvykle ji najdete na vstupních dveřích nebo u informací v přilehlých obchodech. Druhým častým problémem je orientace: pasáže často nejsou zakreslené v běžných mapách a jejich vchody bývají nenápadné. Řešení je jednoduché – sledujte chodníky a vchody, které vedou barvy stěn do obýváku vnitrobloků, a nebojte se vejít i do budovy, která se tváří jako běžný dům. Často se za jejím průjezdem skrývá překvapení.

Nakonec si dejte pozor na otevírací dobu – muzeum mívá v pondělí zavřeno, ale kavárna je otevřená denně. Pokud dorazíte bez lístku, můžete se podívat do prodejny s publikacemi, kde je k dispozici i bezplatný informační leták. If you beloved this write-up and you would like to receive far more data concerning úložné prostory v malém bytě kindly check out our site. Ten vám pomůže orientovat se v budově i v historii kubismu. Dům U Černé Matky Boží není jen památkou – je to živý prostor, kde se minulost setkává s přítomností. Stačí se jen zastavit a dívat se.

Začněte prohlídku zvenčí. Všimněte si, jak se fasáda odbourává od klasických říms a ornamentů. Místo nich jsou zde krystalické tvary, které připomínají diamant. Nejde o náhodu – Gočár navrhl každý prvek tak, aby působil dojmem, že budova je vytesaná z jednoho kusu kamene. Typickou chybou návštěvníků je, že se soustředí pouze na hlavní průčelí. Obejděte dům a podívejte se na boční stěny – tam najdete méně okázalé, ale o to důležitější kubistické prvky, jako jsou nárožní pilíře a zapuštěná okna.

Při fotografování si dejte pozor na odlesky – fasáda je tvořena ostrými hranami, které odrážejí světlo nepředvídatelně. Ideální čas pro snímky je ráno nebo pozdě odpoledne, kdy slunce svítí šikmo a zvýrazňuje plastičnost tvarů. V poledne jsou hrany téměř neviditelné a budova působí ploše. Pokud chcete zachytit detaily, použijte zoom místo přiblížení – jinak se do záběru dostanou ruce a stíny kolemjdoucích.

Nezapomeňte ani na fakt, že pasáže jsou živé organismy. Některé se v posledních letech proměnily v lukrativní obchodní prostory, jiné naopak chátrají a působí opuštěně. Pokud narazíte na pasáž, která působí zanedbaně, neznamená to, že je zavřená – mnohé z nich jsou naopak otevřené a nabízejí zajímavé kontrasty mezi starým a novým. Jen pozor na to, že v některých částech centra se pohybují podivné existence, zejména večer. Držte se hlavních tras a nevstupujte do bočních, špatně osvětlených zákoutí, kde byste mohli narazit na problém.

První věc, na kterou byste se měli zaměřit, je orientace budovy. Faustův dům najdete na rohu Karlova náměstí a Vyšehradské ulice, ale jeho hlavní průčelí směřuje do náměstí. Většina návštěvníků se ale fotí před vedlejším křídlem, které je mladší a vizuálně méně hodnotné. Chcete-li vidět to pravé renesanční zdivo, obejděte budovu zleva a podívejte se na severní fasádu. Právě tam najdete zachované sgrafity, které jsou starší než samotná pověst o Faustovi.