• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Největší chyba návštěvníků? Spoléhat na to, že si vystačíte s jednou prohlídkou zvenku. Většina architektonických skvostů se ukrývá uvnitř, a to včetně kaple sv. Václava, kde jsou stěny vykládané českými granáty a polodrahokamy. Do kaple se ale nedostanete bez zaplaceného vstupu do okruhu B, takže si předem zjistěte otevírací dobu jednotlivých prohlídkových tras — liší se podle sezóny, a v neděli dopoledne bývá katedrála vyhrazena bohoslužbám, takže prohlídky začínají až po poledni.

Uvnitř pasáže vás zarazí neobvyklé řešení světlíků. Jsou umístěné šikmo nad hlavním průchodem, což není náhoda: architekt Josef Sakař tím chtěl do vnitřního prostoru přivést co nejvíce denního světla. Pokud si sem přijdete v poledne, uvidíte na podlaze ostré sluneční pruhy, které se v průběhu dne posouvají – přesně tak jako za první republiky. Dnes už tu ale místo původních prvorepublikových obchodů najdete řetězce, takže si raději předem zjistěte, které provozovny sídlí v původních prostorech – poznáte je podle zachovaných výkladců a kovových dveří s původním kováním.

Při prohlídce interiéru si dejte pozor na dvě věci. Za prvé, fotografování bez blesku je povolené, ale s použitím mobilu se vyhněte dlouhým expozicím — šero katedrály a vitráže vytvoří dojem, že máte stativ, ale ve skutečnosti vám pak na fotkách budou jen rozmazané skvrny. Za druhé, respektujte tichou zónu kolem oltáře. I když je katedrála plná turistů, místní věřící sem chodí na modlitby, a hlasité komentáře nebo cvakání selfie tyčí působí rušivě. Raději si udělejte čas na lavičku na okraji hlavní lodi a chvíli jen pozorujte světlo procházející okny — to je zážitek, který žádná fotka nezachytí.

Začněte u Kamenného mostu, který stál přibližně tam, kde dnes vede most Legií. Byl postaven ve 40. letech 14. století a po povodni v roce 1432 se zřítil. Pokud chcete najít jeho zbytky, počkejte na období nízkého stavu vody – obvykle koncem léta. Pozor na kluzké kameny a bahno; bez pevné obuvi a nejlépe s doprovodem, který zná terén, se do koryta nepouštějte. Častá chyba: turisté si pletou zbytky Kamenného mostu s pilíři Juditina mostu (z 12. století), který stál o pár desítek metrů výše proti proudu. Rozlišíte je podle tvaru – Juditin měl špičaté pilíře, Kamenný měl masivnější, hranolovité. Všímejte si také cihel: ve zdivu Kamenného mostu jsou patrné románské kvádry, které stavitelé znovu použili.

Pozor na romantické představy: jak ZaříDit malou kuchyni mnoho „starých sklepů" je mladších, než se zdá, a řada pověstí o tajemných chodbách nemá reálný základ. Ověřujte si data, hledejte stavební úpravy a nevěřte každé ceduli. Nejlépe uděláte, když se spojíte s místním historikem nebo s dokumentačním pracovníkem muzea – mají přístup k plánům, které nejsou online. Důležité je také respektovat soukromý majetek: většina pozůstatků je dnes na soukromých pozemcích, takže je pozorujte z veřejných cest.

Co dělat, když chcete vidět původní prvky Většina návštěvníků projde pasáž jen jako zkratku, ale vy si udělejte čas. Zastavte se před kinem Světozor a prohlédněte si vstupní halu. Původní pokladny a schodiště jsou stále v provozu, a i když je kina doplněná moderní technikou, zachovala se tu řada detailů: terazzo dlažba, kované zábradlí a dokonce i původní dveře do sálu. Jen pozor na to, že v těsné blízkosti kina nejsou žádné informační tabule s historickými údaji, takže si veškeré informace raději nastudujte předem z domova. Jinak snadno podlehnete dojmu, že pasáž je jen další nákupní centrum.

Plánujete-li návštěvu Pražského hradu, vyhraďte si na katedrálu sv. Víta alespoň dvě hodiny čistého času. Ne kvůli frontám, ale protože stavba, kterou začal v roce 1344 Karel IV. a dokončil ji až v roce 1929, vás donutí zpomalit. Téměř každý kámen tady nese jiný příběh, a pokud nemáte průvodce, snadno minete to podstatné — od mozaiky Posledního soudu nad Zlatou branou až po hrob sv. Jana Nepomuckého, který je z čistého stříbra a váží přes dvě tuny.

Když vstoupíte do pasáže Světozor na Václavském náměstí, málokdo si uvědomí, že jde o jeden z mála dochovaných příkladů prvorepublikové architektury v centru Prahy. Pasáž byla dokončena v roce 1918, tedy přesně v roce vzniku Československa, a její otevření bylo vnímáno jako symbol nové doby. Dnes tu najdete kino, kavárny a obchody, ale pokud víte, na co se zaměřit, projde se vám tady doslova dějinami.

Pokud se chcete vyhnout davům, přijďte brzy ráno ve všední den. Většina návštěvníků míří na Karlův most nebo na Hrad, takže rotunda je často úplně prázdná. Využijte toho, že je v těsné blízkosti trasy z Národní třídy na Karlovo náměstí – můžete si tak udělat krátkou odbočku. Nezapomeňte, že v okolí je řada dalších románských fragmentů, například sklepy v domě U Zlatého prstenu nebo románské sloupy v klášteře Na Slovanech. Ale pozor – ne všechny jsou volně přístupné, některé jsou součástí soukromých objektů. Proto si předem zjistěte, které můžete navštívit bez objednání.

When you adored this post as well as you want to obtain more details relating to další informace kindly stop by the web-page.